Voda má ochranou a vyživující funkci

• chrání a vyživuje okolí kloubů, fascie, míchu, mozek a jiné tkáně.
• poskytuje ideální podmínky pro tvorbu enzymů, pro život buněk, obohacuje organismus o důležité minerály a o stopové prvky.
• vytváří v těle harmonii, dodává energii a svěžest.
• působí v těle jako transportér pro přenos živin, odpadních látek, elektrolytů a hormonů.
• je zdrojem mikroživin pro trávicí systémy, které vyživují a udržují chod lidského těla.
• je nutnou podmínkou pro tvorbu a aktivaci trávicích endogenních enzymů v celém trávicím systému od ústní dutiny až po konec sestupného trakčníku tlustého střeva.
• je důležitým prvkem při termoregulaci našeho těla.
• posiluje lymfatický systém, kdy lymfa vynáší z těla škodlivé látky.
• naředí do přirozeného pH žaludeční šťávy a "připraví" enzymy, včetně hormonu inzulínu.
• detoxikuje močový systém.
• detoxikuje a aktivuje nervový systém a mozek.
• vyplavuje většinu toxických látek nalézajících se v organismu, především z ledvin, jater a ze střev a tím se zmenšuje obtížnost trávení následně zkonzumované potravy.
• má důležitou roli při přenosu informací, protože i voda má paměť.
• Člověk denně ztrácí 2,5-3l vody. Příjem tekutin by měl být dodržován v průběhu celého dne. Jednorázové zavodnění těla, náhlé dohánění zanedbaného pitného režimu, zatěžuje ledviny a z těla mohou být odplaveny minerály. Určitě neplatí, že čím více tekutin pijete, tím lépe. Vypijete-li bez zjevného důvodu více než 4l denně, neúměrně zatěžujete ledviny. Optimální přísun je 2-3l tekutin denně. V horku a při zvýšené zátěži by se příjem měl zvýšit až na 5l. Množství vypitých tekutin by se měl zvýšit i v případě, že v jídle konzumujete hodně solí.

• Doporučuje se ráno nalačno vypít minimálně 3 dcl vody. Pít minimálně 15 - 30 minut před jídly. Pít až 1 - 2 hodiny po jídle. Více vody pokud možno vypijte dopoledne, kdy tělo nejvíce vylučuje odpadní látky. • Vodu z potravin započítáváme do pitného režimu. Obsah vody ve většině potravin (např. v polévkách, ovoci, zelenině, mléčných výrobcích) se pohybuje v rozmezí 40 – 95 %. Průměrně tedy přijmeme stravou 500 – 1000 ml vody.

• Hlavní složkou pitného režimu by měla být co nejčistší voda. Příliš mineralizované vody jsou pro každodenní konzumaci nevhodné. Nezbavují tělo zplodin látkové výměny a přebytečných solí, zvyšují riziko hypertenze a vzniku ledvinových, močových a žlučových kamenů.

• Tmavá a výrazně zapáchající moč je u jinak zdravého jedince znakem dehydratace. Jestliže je moč světlá a bez silného zápachu, tak je množství tekutin dostatečné.

• Čaje jsou pravé a nepravé. Pravé se dělí podle míry fermentace na čaj černý, žlutý a zelený. Pravé čaje obsahují kofein, který má mírný diuretický efekt a ovlivňuje srdeční frekvenci, obsahují řadu látek, které lidské zdraví ovlivňují pozitivně (např. polyfenoly, které mohou snižovat hladinu LDL cholesterolu, mají protizánětlivý účinek) a také látky, které zdraví ovlivňují negativně (např. jiné polyfenoly, které negativně ovlivňují vstřebávání železa). Pravé čaje by měly být jen doplňkovou složkou pitného režimu. Z nepravých čajů jsou nejčastěji konzumovány ovocné čaje. Neobsahují kofein. Ale jejich nevýhodou jsou někdy přidávaná barviva a aromata.

• Slazené sycené nápoje (slazené minerální vody, limonády, kolové nápoje) nejsou vhodné pro ideální pitný režim, neboť obsahují vysoké množství sacharidů, umělá sladidla, barviva, aromata, konzervační látky, oxid uhličitý apod. Vytváří v organismu tzv."suchý režim", jenž nutí ledviny ke zvýšení intenzivní činnosti, ke stažení vody odpadových tekutin a výsledkem toho je únava, povadlá pleť, močové a ledvinové kameny apod.

• Voda s ledem se může v průběhu jídla stát obzvláště problematickou – obzvláště pro ty, kdo trpí potížemi s trávením. Pokud si potřebujete něco upíjet v průběhu jídla, teplé tekutiny jsou pro trávení mnohem vhodnější.


Pravidelný a dostatečný pitný režim vás může zbavit závažných chorob, včetně rakoviny

Pijte co nejkvalitnější vodu

Vodovodní společnosti nejsou schopny ochránit svoje klienty před kontaminací vody, choroboplodnými viry, bakteriemi, těžkými kovy a dalšími zplodinami, které vodovodní řád obsahuje. Výsledkem jsou i nedávné události v Praze, kde v důsledku kontaminace staletého potrubí došlo k masivní nákaze. A toto je jen špička ledovce, protože v přestárlém potrubí bude množství zamoření narůstat a zahraniční vlastníci vodáren nemíní tuto situaci řešit. Částečným řešením je pití balené vody, což je ale z dlouhodobého hlediska neekonomické, popularita balených vod v plastových lahvích je velmi vysoká. Bohužel většina lidí se mylně domnívá, že potravinářský průmysl odpovědně pracuje na tomto poli, protože voda je nejdůležitější součástí lidského těla. Není tomu tak. Většina vody v plastech je jednoduše vodou z kohoutku, která projde minimálním množstvím filtrů, aby lépe chutnala. Pokud je balená voda špatně skladovaná na přímém slunci nebo při vysokých teplotách, uvolňují se do ní z plastového obalu ftaláty, ale také antimon.

Všechny tyto látky se využívají jako redukční činidla při výrobě plastových lahví. Jedním z řešení je voda upravovaná pomocí filtrů s reverzní osmózou nebo jinou kvalitní technologií přímo v bytě uživatele. Osmózu jako jev objevil laureát Nobelovy ceny Jacobus Henricus van Hoff. Osmóza spočívá v přitahování tekutin některými minerály, díky čemuž překoná kapalina atmosférický tlak a dojde k průchodu částic kapaliny polopropustnou membránou. Pomocí tohoto postupu - Reverzní osmózou buňky našeho těla vstřebávají minerály i živiny a zároveň při tom vypuzují nepoužitelné odpadní látky membránou. Soli i další znečištění zůstanou na vstupní straně membrány reverzní osmózy, odkud jsou průplachem vody odvedeny do odpadu.

Reverzní osmóza, jako nejdokonalejší běžně použitelná technologie úpravy vody umožňuje odstraňovat téměř veškeré škodliviny, konkrétně 90 až 98% všech odpadních minerálních solí, dusičnanů, chloridů, fluoridů, síranů, a dále 95 až 98% těžkých kovů - olovo, rtuť, kadmium, chróm, barium, mimoto také arzen, azbest, selen, organické sloučeniny, zachycuje bakterie Cryptosporidium parvum, Escherichia coli a dokonce i některé viry.

Toto vše dokáže odstranit, bez dodávané energie a chemikálií pouze fyzikální cestou. Minerály je možno doplnit přes mineralizační patronu a taková voda se dá dobře nabíjet frekvenčně a energeticky pomocí krystalů, magnetoterapie či modlitby a záměru (viz Emoto).

Filtry tohoto typu jsou schopny dokonce odstranit z vody estrogen, ženský hormon, který se prokazatelně čím dál častěji dostává do vody z ženské antikoncepce. V současnosti používané vodárenské technologie si s ním v tuto chvíli neumí jednoznačně poradit a on zůstává i v takzvané pitné vodě. Estrogen ve vodě má značný vliv na snižování plodnosti u mužů a zapříčiňuje i některé rakoviny.  Komplexní vodní filtr odstraňuje

• dusičnany • herbicidy, pesticidy • chlor a jeho sloučeniny • těžké kovy • PCB, organické látky • vodní kámen • bakterie a viry • zbytky léčiv a drog


Chlor - zabiják v pitné vodě

U lidí, žijících v primitivních podmínkách (kde není vodovodní řád s chlorovanou vodou) je srdeční infarkt věc neznámá, avšak jakmile se tito lidé přestěhují do „civilizace“ s chlorovanou vodou, infarkt se u nich stane běžnou záležitostí. Jak to, že tam, kde je ve vodovodu tvrdá voda, mají lidé méně infarktů, než tam, kde je voda měkká? To teorie o nebezpečném cholesterolu nedokáže vysvětlit, ale teorie chloru ji objasňuje velmi dobře. Agresivní a extrémně aktivní chlor reaguje s částicemi tvrdé vody na chloridy... Doktor Josef Price zkoumal vliv chloru na kardiovaskulární onemocnění, byl ohromen výsledky svých pokusů a cítil jako svou lidskou povinnost sdělit světu, co objevil. Sepsal podrobně pojednání o svých objevech a obrátil se na všechna kompetentní místa, kterých se tato problematika týkala. Stalo se však něco neuvěřitelného. Lékaři se jednomyslně postavili na odpor proti jeho zjištěným faktům. Označili doktora Price za blouznivce a jeho jasnému a srozumitelnému vysvětlení oponovali tvrzením, že pokud jeho závěrům dokáže porozumět každý laik, nemůže to být pravda!!! Nemohli přece dopustit, aby to, na čem postavili své kariéry, a aby desítky let jejich práce přišlo vniveč (rozuměj – rozvíjení teorie o škodlivém cholesterolu) a někdo zbořil jediným „amatérským“ objevem! Co z toho všeho vyplývá? Člověk se nemůže ochránit před infarktem nebo mrtvicí tím, že vyřadí cholesterol (tuk) ze stravy. Je potřeba zejména odstranit chlor – silný a extrémně aktivní jed, který působí jako katalyzátor usazování tuků v cévách. 

Statistiky jasně ukazují, že v oblastech, kde se masivně rozšířilo používání domácích filtrů na vodu, silně poklesl počet úmrtí na infarkt a cévní onemocnění. Když odstraníme z našeho života chlor, trvá 5 – 10 let, než se tělo zbaví tuku usazeného v cévách. Tento proces jde však urychlit díky dietám se syrovou rostlinnou stravou. Pak dokážete zastavit nebo zvrátit kardiovaskulární nemoci za rok nebo dva. Bez čisté pitné vody nemůže proběhnout detoxikace.

Každá tekutina či nápoj, který je obohacen - nasycen jinými látkami (čaje, šťávy, džusy, káva atd.), brzdí vyplavování škodlivin z těla, ba dokonce tento proces na určitou dobu zastavuje. Voda je nejideálnějším prostředkem transportu živin a kyslíku až k té nejmenší buňce a zase zpětně vyplavuje odpadové produkty látkové výměny včetně oxidu uhličitého do lymfy a krve k vylučovacím orgánům.

Nejpřirozenější léčení jakékoliv choroby člověka připisují nepropagované vědecké výzkumy účinkům nenasycených mastných kyselin, které většinu tělu neprospěšných látek vážou na sebe a za pomoci čisté vody, jako nejúčinnějšího rozpouštědla toxinů, je odvádí přirozenou cestou z těla ven. V případě, že není v těle dostatek čisté vody, se pak tyto tzv. homotoxiny nedostanou z těla ven a začnou narušovat vnitřní strukturu organismu a způsobují poruchu funkce daného orgánu, zejména jater, ledvin, mozku aj. Podle dr. Reckwega je toto už čtvrtou fází homotoxikologie, pátá fáze je degenerační, kdy takto postižený orgán postupně degeneruje, až se stane nefunkčním a dochází k poslední fatální fázi…Proto by čistá, „pitná voda“ měla tvořit min. 90% z celkového příjmu tekutin v průběhu dne (a to je jedna ze základních podmínek pro odstranění závažných zdravotních problémů).

Kvůli malému množství vody v buňkách se z nich dostatečně nevyloučí jedovaté látky, buňky budou předčasně stárnout a tím i celé tělo. Za těchto okolností se na nás začnou postupně navěšovat nejrůznější nemoci, jako ozdoby na vánoční stromeček. Také pití čajů na žízeň je cesta proti našemu zdraví (mělo by činit max. 5% z celkového objemu přijímaných tekutin). I čaj je nasycená tekutina, na kterou se mohou navázat odpadní látky v těle maximálně z 20%.